Evrgrín českého sportu-nedoléčená zranění


A jak je to se sportovci? Jak u nich se projevují uvedené poruchy, utrpěné v průběhu sportovní kariéry? Odpověď zní „hrozně“! Přes zaručeně velký nesouhlas trenérů, asistentů, lékařů, sportovních terapeutů, masérů a dalších, pečujících o zdraví a lepší výkony sportovců. To, že vrcholový hráč kopané končí ve třiatřiceti letech z výkonnostních důvodů každému připadá normální. Možná si někdo řekne, že proto do realizačních týmů patří sportovní lékaři, aby sportovci měli tu nejlepší péči. Ano, ale oni mají např. ve vrcholovém sportu ztíženou situaci. Jmenuje se „absolutní nedostatek času“ na důkladné vyléčení případných zranění v sezoně a profesní trauma v náhledu na léčení jednotlivých zranění. Jak si jinak například vysvětlit situaci: hokejové mužstvo a jejich lékař, renomovaný ortoped, vystupující erudovaně v televizi k problematice vertebrogenních potíží a v mužstvu mu při tom „pauzíruje“ šest hráčů se zraněním kolen. Zasvěcený řekne : ale to je přece normální stav, hokej je tvrdá hra a zranění k ní jaksi patří! S tímhle názorem ale nejde úplně souhlasit. Takže? Hokej se hraje kvůli tomu, aby se diváci mohli kochat pohledem jak si hráči navzájem mrzačí těla? To snad ne! To je hra mrštných a inteligentních mladých mužů, kteří neustálými zvraty, obratností a nevypočitatelností své hry, ve velké rychlosti přivádějí miliony diváků do nadšení, o tom je snad hokej! Bohužel, tam kde to pokulhává ve výkonnosti, přichází na řadu i zbytečná tvrdost. I ta tvrdost patří k hokeji, narážení hráčů do sebe atd. Kdo ale kdy hráčům řekl, že když dostane bodyček v plné jízdě, který s ním vymete půl kluziště a málem zničí mantinely, že jejich kostra utrpěla změny, se kterými se bude vyrovnávat hodně dlouho? Hráč přirozeně cítí po celém těle jak je potlučený. O tom, že by se po zápase a pak po každém tréninku měl procházet tak dlouho, až si bude jistý, že si dynamika těla pomohla sama kostru narovnat a tím bolesti ulevit, určitě neví! To, že se dá také hráč po zápase „srovnat“, kdo to ví? Namasírovat, to ano, ale rovnat klouby a kostru? Nikdo neproměří například jeho pánev. Rentgen po zápase jistě bude ale ten to nezjistí, když není nic zlomeného. Místo toho se naražené svaly ledují. Možná těsně po nárazu to svůj význam přináší, jedna bolest zatlačí druhou, neboť pytlík s ledem ty svaly bolí! Ale hráči si ledují například sami svá chorá kolena ještě několik týdnů po zranění. Celá Amerika leduje! Když v Americe, tak my také! V této knize se říká: ten led ty svaly znovu a znovu, donekonečna traumatizuje!!!! Proto to trvá několik týdnů, než se hráč dostane zpět do normálního stavu! Přes veškeré námitky se zde oznamuje! Lidské tělo si je schopno pomoci z mnoha problémů, zaviněných úrazy, pokud to není zlomené, to je něco jiného, ale běžné svalové dysfunkce ze  zranění si svaly musí „pořešit“ stejně samy mezi sebou. Ale k tomu potřebují  pohodu, ne trápení, tím se tělo zbytečně vyčerpává. K tomu, aby natažený či naražený sval dokázal regenerovat, vyžaduje chlad, ale jenom do té míry, pokud je mu to PŘÍJEMNÉ, nesmí trpět další bolestí. A jakmile se dostane do jakéhosi „provozního stavu“ to znamená, že je schopen, byť bolestivé chůze, třeba stehenní nebo lýtkový sval, tak rozhodně ho NEVYKLUSÁVAT, NELEDOVAT ale ROZCHODIT. Pomalu začít s chůzí, s protahováním celé končetiny, aby svalová skupina, do které sval patří mu umožnila optimální návrat do normálu. Zejména u těch hokejistů je bezpodmínečně nutné aby po tréninku co nejvíce chodili. Proč? Protože bruslení je vlastně pro dolní končetiny naprosto nepřirozeným pohybem. Jejich klouby jsou určeny k tomu aby umožnily pohyb vpřed a ne do stran. Jistě že to dokáží, jsou k tomu trénované ale měly by být i neustále „vyrovnávány“, aby zajistily dobrou funkci a postavení jednak kloubů kolenních a kyčelních kloubů v pánevních kostech. Bruslení spinální dynamiku v chodidlech spolehlivě vypne. Hodně hokejistů pak má ještě podélné i příčné plochonoží. To potom , zejména při vysokých tréninkových dávkách s vysokou četností zápasů způsobuje například potíže, které hokejisti nazývají bolestí v tříslech. To nejsou ale třísla, ta jsou trochu jinde, jedná se  o bolesti v tříselné oblasti ale problémy způsobují většinou jinak namáhané bedrokyčelní svaly, které přes malý chocholík vytahují kyčelní klouby z pouzder. Tady je potřeba věnovat prvořadou pozornost neustálé korekci kloubů dolních končetin a až poté je zatěžovat zesíleným posilováním. Tato, ve své podstatě „banální“ závada dokáže v play-off „odstavit“ až čtvrtinu mužstva, tedy v době, kdy záleží na každém schopném hráči.  Také se může objevit v tisku  před Olympijskými hrami zpráva: „Česká hokejová hvězda nemůže dýchat“! Jak je to možné, vždyť patří k těm nejpoctivějším v přípravě. Ano, to patří, právě proto. A ještě dále se píše…“při jakékoliv fyzické zátěži ho průdušky svádějí ke kašli. A kluboví lékaři české hvězdě nemůžou pomoci“. Tak on vlastně asi špatně dýchá a takových kondičních trenérů je kolem něj… Tohle totiž může být naprosto jednoduchý příklad porušení souladu mezi fyzickou zátěží a dýchacím aparátem. Jistě, onen hokejista poskytuje lačnícím čtenářům rozhovory na téma „jak si přidává tréninkových dávek, bruslení, posilování, stovky dřepů…ale také o tom, že mu jeho brusič musí brousit každou brusli jinak, v opačném případě by nebyl schopen bruslit. Co je to ale platné, když neustále zrovna u něj hrozí bolesti v tříselné krajině a teď ještě průdušky… Ovšem v České kotlině….., každá „rada“ zbytečná. Fotbalista si stěžuje na  bolavou achillovu šlachu a lékař s ním jde vyklusávat. Že by mu tu patní kost předtím někdo srovnal, to asi ne, možná ani neví, že s ní jde „pohnout“ tak, aby achillova šlacha nebyla napínána křivě. Jdou spolu vyklusávat! Jenom proto, že hráč oznámí, že když „normálně chodí, tak ho to bolí, když kluše, tak to nebolí“. Ano, při klusu to nemusí tak bolet, protože při klusu je pata zatažená k lýtku a šlacha se tak nenamáhá. A tak spolu vyklusávají, pěkně bok po boku, hezky to vypadá, po měsíci tentýž hráč hlásí, že sice již hraje ale pod „analgetiky“!  Nevyklusávají se ale jenom achillovky, i hematomy ve svalech, určitě mají připraven pro každý případ defibrilátor. Zdá se to někomu příliš prostořeké? A výkony většiny českých sportovců ve srovnání s ostatním světem jsou srovnatelné? Někde ta chyba být musí! Chybně léčená a nedoléčená zranění u sportovců, to je neustálý „evergreen“  českého sportu. Světový fotbalista,  ikona evropského fotbalu, chodící po vnějších hranách chodidel! Marně opakuje, že má   „dvoje kolena“ , jeho nohy do O to ostatně manifestují dostatečně, že ranní vstávání je pro něj utrpením, než se vymotivuje z postele, vše marno. „Buď budeš hrát a nebo jsi zrádce“! Nohy do O má přece každý fotbalista! A tak hraje, i když mu každý krok na hřišti musí přinášet nesmírné utrpení. Krok,  když běhá tak to tak nebolí. Všiml si vůbec někdo toho, že když jde, tak si velice často pokrčuje nohy v kolenou, aby si ta kolena „zasadil do sebe“? Jeho klouby prostřednictvím nohou do O totiž dlouhou dobu signalizují, že jsou vychýlené, takže se mu nekryjí s čéškovými vazy a ty budí dojem těch „dvou kolen“. Je přitom s podivem, že zatím nepraskly, na tom olivovém oleji asi přece jenom něco bude. Další špičkový fotbalista už tolik štěstí neměl. Patrně tolik nepoužívá olivový olej. Jeho postupně klátící se postava dávala dlouhou dobu tušit, že se k něčemu takovému, jako že mu praskne čtyřhlavý sval stehenní, schyluje. Ale je to dobré, v novinách psali, že už mu ten sval sešili a „už může posilovat“. To je uklidňující, že mu ten sval někdo odborně sešil. A co ty křivé klouby, také mu je napravil?  Další hráč se stejným zraněním „už také posiluje, dobré je to, brzy nastoupí“. Jeho osobní trenér se od něj nechá tahat na  podivných opratích, tím se ten sval pěkně posílí, že se utrhnul patrně vlivem nepřirozené námahy z vychýlených kloubů není až tak „rozhodující“. Třeba se mu  znova neutrhne. Také posiluje v písečných dunách…..


urývky z knihy Dynamická chůze, Fontana, 2007

23.01.2008 12:14:30 | Autor: Jan Veselý



Komentáře

2 komentářů:
  • 15.01. 23:20, Anonym 74

    Děkuji za článek, mám nejspíš naražený stehenní sval, takže nechám v klidu zregenerovat.

  • 09.06. 17:25, Jan Veselý

    Pro všechny sportovní příznivce si zde dovoluji přidat: pasáž o fotbalistovi je o Milanu Barošovi. Vy všichni, kteří mu v současné době lajete vězte, že je v tom do velké míry nevinně. Je pouze obětí čs. fyzioterapeutické školy a takových sportovců máme a budeme ještě dlouho mít.....


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se