DALŠÍ NEDVĚDŮV ZKRAT a Koller plival na soupeře....

DALŠÍ NEDVĚDŮV ZKRAT.


Soupeře tahal za vlasy! Hrůza…Brutální Taylor přelomil Eduardovi holeň,


Čech s Blažkem, elitní gólmani reprezentace, často plácnou do prázdna…Těch kiksů už je moc!


Pavel Nedvěd neudržel nervy na uzdě a opět se nechal zbytečně vyloučit, zatahal za vlasy Gianluku Comotta a vyfasoval červenou kartu. Teď čeká trest od disciplinárky.


Od roku 1993 do 2007 pět Nedvědových hříchů, od surovostí a faulů přes protesty až po zlomení nohy Luise Figa!


Podobných titulků, oznamujících až nepochopitelné činy fotbalistů přibývá a přibývá…kde se v nic bere ta surovost, která postihuje některé z hráčů? Kde se bere najednou ta zrůdnost zákroků ve kterém jeden hráč druhému záměrně „prošlápne“ kotník, holeň, „špunty“ kopaček zabodne do zad a různě jinam, že se pak člověk při pohledu na opakování záběrů v TV  ošívá hrůzou?


Podívejme se na to z pohledu vertebrogenní terapie. Lidské tělo vyžaduje absolutní souměrnost, to znamená především srovnaný skelet z 206 kostí bezproblémově korespondujících navzájem mezi sebou za pomocí 180 kloubů. Pokud tomu tak je, není problém pro svalovou soustavu trénovaného sportovce předvádět hru, přivádějící diváky k nadšení. Jenže…například u fotbalistů…zavedením „totálního fotbalu“ se zvýšily nároky na fyzickou připravenost jednotlivých hráčů, kteří musí být schopni  90 minut podávat nejvyšší výkon. Ti, kteří to dokáží patří právem  k největším hvězdám. Ale i jim se někdy podobné excesy nevyhýbají..


Velkou „bolestí“ jsou u fotbalistů jejich kotníky. Doktor Christian Larsen, švýcarský ortopéd, věnuje tomuto problému pozornost kdy říká: … „ Lokální zhutnění je univerzální odpovědí kosti na lokální přetížení, známým se stal fotbalový kotník. Vzniká v důsledku stále opakovaných nárazů na holenní kost vpředu na hlezenním kloubu nebo tlustý patní hrbol, zánětlivý na tlak, nazývaný Haglundova pata. Kromě kostních výběžků a trnů existuje mnoho dalších lokálních změn, například srůsty kostí nebo pakostí“…..


    „Prokopnutá spinální dynamika“ chodidla, tak by se dalo nazvat nejčastější fotbalové zranění hráčů. Totální fotbal přinesl ještě další fenomén Elegantní „skluzy“ a veřejné útoky na kotníky soupeře, mnohdy ani nemajícího míč, by se měly začít posuzovat jako nezakrývaná snaha o uvedení soupeře do trvalé invalidity. Je potřeba se také zmínit pro ty, co milují skluzy mířící na soupeřovy nohy na mokré trávě , více nebezpečného pro koleno  té nohy která skluz provádí, už není, snad už jenom přímé kopnutí do kolena. O co tu jde? Kloubní pouzdro je při skluzu tak nataženo, že stačí jenom malinká nerovnost nebo ťuknutí z boku a kloub je mimo hru na hodně dlouho. A nebo, že by to někdo zasunoval zpět? Určitě ne - magnetorezonance, ortéza, lék proti artróze a klid. A posilovna. Přitom, každý člověk ví, jak to bolí, chůze ve tmě po nerovném terénu, když natažená noha nedokáže najít včas dopad a jak si to koleno po dopadu „pochvaluje“.  Všechna tato zranění se přirozeně promítají ve stavu chodidel, kde laterální rotace chodidla je tím nejmenším postižením. Že se s ní „jaksi špatně odkopávají míče“ zamýšleným směrem je pak více než jasné. Přestřelit branku soupeře v „malém vápně“ potom nemusí být ani tak „nepochopitelným“ skutkem. Přitom nejvíce fanoušci oceňují střely na branku z větší dálky, tak někde za „velkým vápnem“. To ano, ale trefit se tam s rotací v noze? Pohyb hráče v „kopané“ spočívá v neustálém rozběhu a zastavování, v rychlých obrátkách prováděných na místě za pomoci kyčlí. V prudkém běhu se zarazit, otočit a běžet zpátky. To by nemuselo být pro dobře trénované tělo nic složitého. Je ale trénované dobře? Prokopaná spinální dynamika již dávno mohla udělat své přes chodidla, kolena do O až do kyčelních kloubů, to znamená že tyto jsou již vysunuté a nejsou schopny  roli, neustálou změnu pohybu hráče jejich prostřednictvím, tam a zpět, plnit. Mnoho slavných internacionálů vlastní totální endoprotézy. A při tom stačí vlastně jenom tak málo aby mohlo být vše jinak.    Gamal Raslan, „dornovský terapeut“ se zmiňuje o tom, jak dysfunkce v končetinách, pánvi, páteři mohou působit problémy v zásobování mozkových hemisfér (polokoulí) páteřní tepnou 1. krčního obratle ( arteria vertebralis ), což například u dětí s pravostrannými poruchami může zhoršit případnou hyperaktivitu a při levostranném narušení může vést k poruchám koncentrace.Když u těch dětí, tak rozhodně i u těch sportovců. A můžeme se domnívat, že tady jsou příčiny těch excesů..nebo myslíte, že jim někdo tyhle dysfunkce rovná? Kdepak, masáže, rehabilitace, vířivky, lasery, poskakování po gumových želvách, trampolínách a podobné“vymoženosti“, leč ty klouby nesrovnají..také na co? Fotbalista prý má mít křivé nohy…A tak..jedni suroví, druzí nepochopitelně míjejí míče v letu, nechtějí trénovat ale třeba pít a hrát v kasinech…a  že jich je, pěkný zástup…což takový Jan Šimák, Pacanda, a další a další „zlobivé děti“, dokonce už i plivající... Opravdu jsou zlobivé? Nebo jenom spíše „odborně“ rehabilitované……?


 


 


 


 

29.02.2008 12:21:01 | Autor: Jan Veselý



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se