Je ta chůze opravdu prospěšná?

Lidé se domnívají, že za odstraňování jejich zdravotních potíží je zodpovědná především lékařská péče.

 


Dobrý den,


mohl byste, prosím, rozvést vliv různých okolnosti na prospěšnost chůze? Často tu zmiňujete důležitost správné obuvi, to je mi jasné. Jsou ale další věci u kterých si už tak jistý nejsem. Konkrétně mě zajímají tyto situace (berte je jako samostatné situace):


1. chůze s batohem na  zádech po cestě z práce. Batoh dobře sedne na zádech a váží cca 5kg.


2. chůze s krosnou po horách. Opět berme dobře sednoucí krosnu s bederním pasem a cca 15kg nákladem.


3. chůze s hůlkami - tzv. nordic walking


4. chůze s rukama v kapsách (u bundy)


Poslední dobou o vaši vizi dost přemyslím a pomalu ji přijímám za svou. Držím Vám palce ve Vaši misionářské práci a těším se na odpověď.   David Moučka.


 


Jsem  rád , že moje obhajoba  prospěšnosti pravidelné chůze pro lidské zdraví začíná lidi zajímat , ale současně si uvědomuji, jak málo se o ní vlastně ví a proto tento dotaz vítám. Je to ale  dotaz na několik publikací takže „děkuji“. Prospěšnost chůze na lidské zdraví nikdo v zásadě nezpochybňuje ale i zde, tak jako v mnoha jiných  názorech  na zdraví lidí panuje obrovská řada mýtů a přetrvávajících omylů, které pak spíše škodí  rozšíření chůze jako nejpřirozenější a snadno dostupné  regenerační zájmově-sportovní aktivitě lidí.


Lidé se domnívají, že za odstraňování jejich zdravotních potíží je zodpovědná lékařská péče. Jedna ze studií, zabývající se faktory, které ovlivňují zdraví obyvatel pod 65 let, ale uvádí, že více jak z 50% je to především životní styl daného člověka, kolem 20% prostředí ve kterém žije, necelých 20% je to vliv dědičnosti a pouze asi jenom  10% to je zdravotní péče.


Já se domnívám, že se mi podařilo objevit a popsat v lidském těle doposud nikde nezaznamenané  mechanizmy, které dle svého stavu a funkce ovlivňují život a zdraví každého člověka od narození do jeho smrti a vyžadují pravidelnou chůzi jako nezbytnou podmínku jejich bezchybné funkce pro neustálou regeneraci lidského těla do nejvyššího věku lidí.


Za současným, neustále se zhoršujícím zdravotním stavem populace v tzv. vyspělých zemích pak dle mého názoru, stojí prudce se snižující přirozená tělesná aktivita, rigidní ortopedie  a obuvnický průmysl přínosem  „nových technologií“ v zájmu snižování nákladů na výrobu obuvi.


Smysl mnou obhajované chůze, kterou jsem nazval Dynamickou chůzí, je pak v tom, že je to vlastně chůze pro chůzi, aby lidské tělo mělo možnost ( mimo jiné) k nepřetržité kalibraci (vyrovnávání) kosterního systému v zájmu odstranění případných kloubních  dysfunkcí (nerovností) vlivem jednostranného zatížení. Za jednostranné zatížení z tohoto pohledu pak považuji veškerou lidskou činnost, tedy jakoukoliv práci, dlouhodobé  pochody, sport (a přirozeně že i běh), tanec, sedavé zaměstnání ale i odpočívání, tj. zdánlivá tělesná nečinnost, která je považována za odpočinek.


Vedle této biodynamické schopnosti lidského těla je potřeba uvést další, která se v poslední době nazývá Biomodulace. Je to vlastně nepřetržité zlepšování zdravotního stavu na úrovni jednotlivých buněk a následně celého organizmu. Tento proces se odbývá především v páteři člověka, kterou  právě Dynamická chůze svojí přirozeností umožňuje a zde vlastně dochází k vyvolání  následné regenerace (omlazování) celého organizmu.


K Vašemu dotazu pak :


ad. 1 chůzi s malým batohem po celodenním zaměstnání lze považovat za velmi prospěšnou z pohledu prokysličení (optimalizace fyziologických pochodů) těla a k celkovému uvolnění a srovnání kostry a kloubních pouzder přirozeným „promazáním“ kloubů atd. Pokud je uvyklé na pravidelnou regenerační chůzi, např. 2-3x týdně, tato cesta mu plně postačuje k vyrovnání veškerých tělesných funkcí.


ad. 2  dlouhodobá chůze s nákladem je v podstatě pro tělo zatížením prací. Pokud je pravidelně  připravováno na tuto činnost (právě Dynamickou chůzí), vyrovnává se s tím opět bez větších problémů. Záleží zde zejména na pohyblivosti a přizpůsobivosti kloubů dolních končetin s jejich schopností absorbovat již mezi sebou! případné terénní nerovnosti a tím nezatěžovat páteř a nepřispívat k rychlejšímu tělesnému vyčerpání. Zde je možno uvést příklad: šerpové, nosiči těžkých břemen v Himalájích velice brzo umírají. Já se domnívám, že je to neustálou změnou nadmořské výšky až do extrémních hladin a neschopností jejich organizmů se tomu plynule přizpůsobovat, takže velice záhy následuje kolaps plicního systému. Oni sice chodí (čímž vlastně nabourávají mé názory), ale oni chodí patrně jenom pod (přímo strašlivou) zátěží a neposkytují svým organizmům prostor se s tím efektivně vyrovnat. Zkrátka netrénují.


ad.3  chůzi s hůlkami pro zlepšení kondice považuji za krok zpět. Aby NW byl správně prováděn, musí být člověk ve velmi dobré fyzické kondici a v pořádném švihu. Jinak spíše škodí a jsem schopen to kdykoliv obhájit. Tato chůze vypíná spinální dynamiku chodidel, paže s holemi spíše utlačují  plíce ale co je hlavní: zejména u starších lidí, protože ti i s holemi chodí pomalu, porušuje vestibulární aparát (jejich těla mají najednou  čtyři opěrné  body místo dvou) a tělo se tomu velmi snadno přizpůsobuje. Následně pak tito lidé mají dle mého názoru spíše problémy s rovnováhou.


ad.4 chůze s rukama v kapsách ničemu neodporuje, ale při delší chůzi je podstata v tom, že po určité uvolňovací době chůze ( kdy  dochází k vyrovnávání respirace se zvýšenou potřebou těla, prohřátí a uvolnění klubů a svalů) se chůze zúčastňují prakticky veškeré svaly, tedy včetně rukou! Dost komicky mi připadají názory např..některých vytrvalostních běžců pro „radost“, jak nějak šetřit ostatní svaly mimo dolních končetin v maratonském běhu. Svatá prostoto, nenech nevědomé se trápit! Tělo je doslova protkáno hustou nervaturou ( a to přímo ve svalech) a ony si zákonitě mezi sebou neustále vyměňují střídavé napětí, tam a zpět. Takže, vlastně ty ruce v kapsách regenerační efekt chůze spíše brzdí. Já osobně si v zimě ruce  zatahuji do rukávů, abych mohl i s prsty jednak pohybovat právě pro eliminaci svědění z těch neustále proudících  nervových vzruchů a dále je používám jako „chladiče“ když mi tělo oznamuje, že mu začíná být více teplo.


Jinak pane Davide Moučko, to nejsou vize, co se snažím rozšiřovat, ale poznání člověka, který než to co vypustí, si ověří pravidelným chozením několika tisíc km ročně a soustavným studiem logiky biodynamiky lidského těla. Nepřipadám si proto jako misionář, ti pouze rozšiřují názory, které už někdy někdo vyřknul,….ale i tak Vám za názor děkuji.

S pozdravem Jan Veselý
22.02.2009 13:14:40 | Autor: Jan Veselý



Komentáře

1 komentářů:
  • 19.07. 22:06, Luděk Fejk

    Moc Vám děkuji za ochotu pomáhat druhým. Jste Člověk s velkým Č. S pozdravem Ludek Fejk


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se