Tak jak tedy? Bosí a nebo obutí pro zdraví?

 

Od uživatele, který navštívil váše stránky (váš blog) vám byl poslán vzkaz s těmito údaji).

Text:
Pane Veselý, mám dotaz a to zdali nejvhodnější obuv pro dynamickou chůzi je chodit bos ?
Doporučujete boty s co možná nejslabší podrážkou. Vůbec nejslabší je tedy žádná. A jak pohlížíte na běh bosky ? Při běhu bos je však tendence dopadat nejdříve buď na špičku nebo na vnější hranu chodidla s dopadem jakoby přes střed. Děkuji za odpověď Břetislav, 54 let


 

Ne není. Lidská chodidla ve své jedinečnosti, vlastně se dá říci, že jsou z pohledu biomechaniky vůbec nejsložitějším kloubním uskupením v lidském těle a proto jsou velmi citlivá na nešetrný kontakt zejména s tvrdým a nerovným povrchem. Ostatně i největší současní přírodní chodci, středoafričtí Masajové si dělají podrážky z pneumatik, v bohatějších zemích posměšně nazývaných pirelky. Je to tím, že hlavně kůže trpí ve styku s tvrdým a zvětralým, ale zejména ostrým povrchem pouště. Dlouhodobá chůze bosky chodidla až znetvořuje, protože ta na útlak okamžitě reagují nárustem novotvarů zbytněním kůže jako mozoly, zbytněním paty zvýšením množstvím lymfy pod patní kostí a celou řadou dalších výrůstků pod jednotlivými metatarzickými klouby na šlapce chodidla. To dává podnět k úvahám, že čím silnější podrážka, tím lépe pro chodidla. A to je zase všechno špatně. Silné a tvarované podrážky s různě dále vytvarovanými vnitřními stélkami zamezují jemnému přenosu informace o stavu a sklonu povrchu, nutné pro udržení se chodidla v podélném směru. Takže proto rovné podrážky, rovné stélky, aby motorika chodidel byla co nejméně omezována. Pokud je podrážka zdánlivě užitečně tvarována do různých prohlubenin a vyvýšenin, chodidlu nezbude nic jiného, než se tomuto omezení přizpůsobit. Dynamika chodidel se vypíná a okamžitě reaguje se všemi negativními dopady. Změnou do tzv rotace chodidla, to znamená, že chodidlo změní svou podélnou osu v jednotlivých krocích a změnou dotyku chodidla s povrchem, a to vždy opět negativně. Je to ta známá supinace, nášlap na vnější hrany s vytáčením kolenních kloubů směrem od středu těla (nohy do O), nebo pronace, chůze na vnitřních hranách, kdy paty „sjíždějí“ ke středu a následně vytáčí kolena do X. Změny v ose chodidel zaznamená pánevní oblast změnou náklonu pánevních kostí a zpětně se to opět přenese do chodidel změněným nášlapem na paty! Chodidla přestanou být pružná a stávají se plochými nebo opačně, zablokují se se zvýšenými nárty. Téměř celá populace je těmito dysfunkcemi postižena, odtud pak pramení neustálé zhoršování zdravotního stavu celé populace. Zvyšující se množství operací kyčelních kloubů pochází především odsud. Nejhůř to pak dopadá na malé děti, jejichž jemná chodidla jsou ve dlouhodobém vývinu - chodidla jim mnoho let rostou a neustále se jednotlivé kůstky musí navzájem mezi sebou vymezovat. Je s podivem, odkud dětští lékaři přišli na názor, že dětská patička musí být pevně fixována? Africké děti, podléhající ostudným způsobem pro lidstvo vysoké úmrtnosti nikdy boty mít asi nebudou. Ale pro to neumírají, pokud přežijí, tak určitě ne pro to, že by neměly botičky s pevně fixovanou patou. Ale pohled na naše děti, jak obtížně kráčí se zhoupnutím chodidel, protože jejich drobná chodidla nedokáží přemoci odpor pevných a dál vyztužených podrážek a pat, alespoň ve mně vyvolává pocit zmaru a beznaděje kam až může dojít lidská hloupost. Pro tyhle děti by snad opravdu bylo lépe, pokud by mohly chodit bosé. Mohly by se přirozeně pohybovat, tedy snadno kráčet, jejich imunitní systémy by pak hravě likvidovaly astmatické poruchy, alergie, jejich tělíčka by se bez potíží vyrovnávala s dyslektickými či hyperaktivními projevy. A ty jsou až v mozku, divné což? Současní potomci národa, jenž svoji kuchyni měl po staletí postavenou na pokrmech z mouky, nejsou schopni tuto potravu trávit, totiž jejich trávicí systém nedokáže rozložit lepek!!! Takovému dítěti musí pohádka „O Honzovi, jak šel do Světa“ a máma mu na cestu upekla ranec buchet, připadat jako naprostá blbost.


Takže milý pane, když chodit, tak v měkoučké, pružně se přizpůsobující obuvi, aby bylo možno v chodidlech po určité době, až se řádně uvolní, prociťovat, jak se ochotně přizpůsobují povrchu po kterém kráčejí. To air-efekt botky s torzí, natožpak outdoorky nesvedou i když vydrží půl roku v akváriu (chachacha). A ti vnímavější zaznamenají i změnu ve své psychice, tak to spolu všechno dohromady souvisí. A při běhu nesmí být dopad ani na špice natož pak na paty, pouze se chodidlo musí odvalovat jako při chůzi! V chůzi se pata jemně dotkne země ale hlavně se musí přimknout a opřít šlapka a posléze prstová část, při běhu je pak pata zatažena. Klouby jsou totiž zařízeny na odvalování nikoliv na dopadání.A celé to je pak o koordinaci lidského těla. Jenže, jakápak koordinace se zablokovanými chodidly?


A rodičům jdoucím koupit dětem nové botičky, bez ohledu na přání svých dětí, nemilosrdně je prohnout (ty boty) v podrážce oběma směry. Pokud povolí, vyhovují, pokud ne, nekupovat. Zdraví dítěte za to stojí i když bude prodávající pištět. Koneckonců, já si už zvykl v prodejnách obuvi, že mě mají za vola.....ale vyprávějte slepým o barvách....




03.06.2010 13:41:32 | Autor: Jan Veselý



Komentáře

1 komentářů:
  • 08.06. 08:40, Petr Tongel

    Dalo by se řícz, že typ boty fivefingers-boty je vhodný na Vámi doporučované "chodecké radovánky" ? Děkuji za odpověď Petr Tongel


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se