Proč (ne)pít mléko

Převzatý článek z www.ordinace .cz


Statistiky uvádějí, že až sedm procent lidí má alergii na kravské mléko, a tak ho musí škrtnout z jídelníčku a nahradit – ale proč ho něčím nahrazovat, když mnozí tvrdí, že konzumace mléka v dospělosti je zbytečná…


Alergie na mléko


Pod označením alergie na mléko se skrývají dva problémy – alergie na mléčnou bílkovinu nebo cukr. V obou případech je to důvod se mléku vyhnout.


Alergie na mléčný cukr (laktózu) je metabolickou poruchou, tedy vrozeným problémem. Je podobná třeba celiakii, tedy alergii na lepek. Nemocní nemají ve střevech enzym, který umí mléčný cukr štěpit. Projevem nemoci je neklid, průjem, kožní potíže a bolest břicha.


Alergie na bílkovinu mléka se projevuje také průjmem, nevolností, nadýmáním a někdy i pocením nebo zčervenáním na celém těle. Může vyvolat i jiné klasické alergické reakce, jako je rýma, dušnost. Při této alergii je nejlepší kravské mléko nahradit sojovým či kozím.


Mléko a zahleňování


Jedním z nejčastějším argumentem odpůrců mléka je tvrzení, že: "mléko zahleňuje". Pravdou je, že dodnes neexistuje klinická studie, která by tento argument podporovala. Naopak existují klinické studie, které tento argument vyvrací.


Mléko a mléčné výrobky a tuky


Mléko a mléčné výrobky jsou nejen zdrojem vápníku a plnohodnotných bílkovin, ale také bohatým zdrojem živočišných tuků, které bychom měli omezovat. Nejen že obsahují cholesterol, ale mají oproti tukům rostlinným nepříznivě složení jednotlivých mastných kyselin, které podporují zvyšování cholesterolu. Zvýšený cholesterol je jedním z rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, které způsobují více než 50 % všech úmrtí u nás. Tučné mléko a smetanové mléčné výrobky bychom tedy měli ve stravě výrazně omezit.


Proč ho potřebujeme


Častý názor, že mléko potřebují pouze kojenci nebo malé děti, se opírá o skutečnost, že žádný další savec kromě člověka v dospělosti mléko nepije. Pro lidský organizmus znamená mléko a mléčné výrobky zdroj plnohodnotných bílkovin (které si organizmus neumí vytvořit sám, a proto je musíme pravidelně přijímat ve stravě), vitaminů a minerálních látek, z nich je na prvním místě vápník, nezbytný pro růst kostí a zubů.


Mléko a mléčné výrobky dodávají organismu 50 až 70 % celkového příjmu vápníku. U dětí se jeho nedostatek může projevit zejména zvýšenou kazivostí zubů a také nedostatečným tělesným růstem. Obsah vápníku v kostech je také jedním z rozhodujících činitelů kvality života ve stáří, protože jeho nedostatek je úzce spojen s osteoporotickými zlomeninami. Je pravda, že vápník dovedeme maximálně využít v mládí.


Kromě toho se mléko a mléčné výrobky významně podílejí na denním vstřebávání železa, a to asi 10 %. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení.


Pít nebo nepít


Není zapotřebí zařazovat mléko a mléčné výrobky do jídelníčku pravidelně (u dospělého), a když, tak volit variantu méně tučných mléčných výrobků. Za méně tučné můžeme považovat nízkotučné a polotučné mléko, sýry okolo 30 % tuku v sušině, jogurty okolo 2-3 % tuku.


Nemusíte se bát, že méně tučné mléko a mléčné výrobky obsahují méně vápníku. Vápník je v nich vázán na složku bílkovinnou, nikoli tukovou. Množství vápníku se však může lišit dle jednotlivých výrobků. Obecně můžeme říci, že čím je mléčný výrobek „hustší“, tím více vápníku obsahuje. Velice vhodné jsou kysané mléčné výrobky, které obsahují probiotické bakterie (probiotika) s prokazatelně pozitivním vlivem na lidské zdraví.


Když se řekne "mléko", většina lidí si automaticky vybaví mléko kravské. Do popředí se však v posledních letech dostává i nabídka jiných druhů, např. mléko kozí apod. 


10. února 2011, Věra Boháčová


A odpověď na zavádějící údaje pro snažší orientaci, ona je to spíše mazaně skrytá reklama na cosi. 


Proč (ne)pít mléko.


Skutečnost, že žádný další savec kromě člověka v dospělosti mléko nepije je taková, že žádný savec kromě člověka nedokáže chovat zvířata na mléko! Ve velkochovech dojnic je ale někdy dost problém v tom, že dojnice se s chutí vypíjejí navzájem. V předešlém režimu, kdy stálo mléko 2 koruny, mnoho lidí kupovalo desítky litrů mléka pro snadný výkrm domácího prasete. Alergie na mléčný cukr (laktózu) nemůže být u dospělého jedince vrozenou, protože matky savců (proto se tak rozdělují), po narození ničím jiným než mateřským mlékem svá mláďata neživí. Logicky tedy, takto postižený jedinec by musel zemřít prakticky těsně po narození hlady. Vstřebávání mléka jako potravy, (to není nápoj!!!) má ale své podmínky. Laktóza je poměrně složitá na trávení, a aby ji jakékoliv tělo dokázalo bez problémů vstřebat, vyžaduje dostatečnou střevní peristaltiku. To nemá nic co do činění např. s vlákninou, ale je podmíněna dostatečným přirozeným pohybem na čerstvém vzduchu s dostatkem kyslíku. Protože ale většina lidí a to zejména ve vyšším věku pronikavě snižuje přirozený pohyb (chůze), jejich trávicí systém není schopen mléko strávit a proto jej okamžitě vylučuje. Pokud pak ani to dostatečně nedokáže, opět vlivem pronikavého snížení přirozených pohybových aktivit, dostavují se poruchy metabolizmu (výměna látková) a bolesti břicha, kožní problémy včetně pseudoalergických projevů. Žádný obratlovec, člověka z toho nevyjímaje, se neobejde bez trvalého masívního příjmu vápníku. V lidském těle se bez vápníku neobejde prakticky žádný tělesný pochod nebo funkce, proto ho z důležitých minerálních prvků má také nejvíce, několik kilogramů, na rozdíl od ostatních minerálů, které se dají počítat na dekagramy či spíše gramy, stopové prvky pak nevyjímaje. Vápník koluje v organizmu tak, že nejdříve se usazuje v kostech a odtud je cca po 6 měsících vstřebáván k dalším tělesným pochodům. Pro efektivní, bezproblémový pohyb potřebuje lidské tělo k výživě svalů energii. Ta se převážně tvoří z tuků, cukrů a minerálů a svaly ji spotřebovávají jako tzv kyselinu adhezintrifosfátovou za dostatečného obsahu kyslíku ve svalových tkáních. Už tenhle poznatek staví veškeré redukční diety do oblasti nesmyslů!!!! Tuky, cukry, minerály, žádné ligth či dělená strava. Rozhodující je vždy rovnováha v příjmu k výdeji! Proto i vyhlášení experti na racionální stravu-Francouzi, konzumují vysoce energetické sýry spíše jako doplněk stravy a ne jako základ! Vápník není spotřebováván v čisté podobě ale jako fosforečnan vápenatý, kyselina adhezin – trifosfátová! Tvorba fosforečnanu vápenatého je pak proto nejsnadnější pro lidské tělo příjmem především živočišné potravy! Například právě v onom (nepotřebném?) mléce (i v mase) je to v ideálním stavu, neboť molekulová stavba vápníku v mléce je taková, že lidské tělo s ní nemá nejmenší problém a vše může jít okamžitě do systému. Všeobecně platí pro lidskou výživu, že všechno to, co prošlo zažívacím systémem jiného živočicha, je pro lidské tělo nejsnáze vstřebatelné!!! Aby této vyrovnannosti dosahovali např. vegetariáni, museli by vyvíjet třikrát vyšší přirozený tělesný pohyb, protože i ti se v současné době nedostatečně pohybují přirozeným tělesným pohybem. To není rozhodně běh či joga a další pohyb ve vydýchaných posilovnách. Jejich těla pak nedokáží efektivně změnit molekulovou stavbu minerálů z rostlinných těl na potřebu živočišnou. Krávy jako přežvýkavci to ale snadno dokáží za nás a jde to i do mléka. Konzumace mléka při nedostatečném pohybu na čerstvém vzduchu může skutečně přinášet určité zahlenění organizmu a tím vytvářet dojem o jeho škodlivosti. Tisíce populací před námi ale dokazují že je to nesmysl. Leč ony se především přirozeně pohybovaly, to znamená že ti lidé chodili! To však nečiní problém některým lékařům, aby toho nezneužívali v tvrzení, že mléko dospělému organizmu škodí a zanáší jej toxiny(jedy). A v zápětí se nestydí nabízet své produkty ( patřičně drahé), které detoxikaci organizmu zajistí. Nejsnadnější detoxikaci si tělo „zajistí“ samo pravidelným přirozeným pohybem na čerstvém vzduchu. Odvolání na neschopnost tvorby příslušných enzymů zejména v dětském těle silně kulhá. U mléka jak je uvedeno výše pak naprosto, pokud dítě bylo kojeno. Všeobecně se uvádí, že lidské tělo tvoří až několik tisíc druhů enzymů, nejen trávicích ale protizánětlivých atd. Lze uvést, že zdravé lidské tělo je schopno si vytvořit prakticky jakkýkoliv potřebný enzym. Do našich těl je tato schopnost doslova „zakódována“ velmi jednoduchým způsobem. U člověka s polygastrickou výživou (všežravec), vlastně veškerá potrava na kterou se podívá a dostane na ni chuť, okamžitě jeho tělo vytváří příslušný potřebný enzym k bezproblémovému zažití oné potravy. Tím pak tvrzení o jakési tzv. Zdravé výživě“ či stravě se dostávají do oblasti výmyslů. Kdo dokáže definovat co je tzv. zdravá strava.? Každý člověk je osobnost i s vlastní chutí, která se odvíjí především od pH jeho těla! A i tam se to bez vápníku neobejde! Proto je třeba i na mléko se dívat s chutí a ne jej ošklivit. Pro zdraví je přirozenější konzumovat tu potravu na kterou má člověk chuť, tím mu vlastně jeho tělo říká co potřebuje a ne, co mu někdo říká, že je pro něj zdravější i když mu to vůbec nechutná! To může právě pak v zažívacím systému přinášet potíže právě pro to, že se nevytvořily příslušné enzymy k dobrému zažití. Zejména u malých dětí ve vývinu je mléko tím nejcennějším pro jejich optimální rozvoj a zdraví v dospělém věku. Snad i proto chodí dnes tříleté děti na rehabilitace, padesát procent dětí školního věku má poruchy páteře. Ona křivice počátkem minulého století byla velkým strašákem a jak to vypadá, je to tu znova! Takže mléko a pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu. Zejména děti pro snadný příjem vápníku v období růstu potřebují i vitamín D. Holt, kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Jan Veselý

18.02.2011 11:55:25 | Autor: Jan Veselý



Komentáře

4 komentářů:
  • 12.05. 01:34, kami

    pro Báru: Alergii na kravské mléko diagnostikovali lékaři neteři v jejích 3 letech, po několika neúspěšných operacích, kterými se "netrefili" a po mnoha pobytech po nemocnicích. Do 3 let měla z života peklo ona i celá jejich rodina. Potom (před 25 lety) jí musela sestra shánět sojové mléko z U.S.A. a vařit zvláštní stravu a problémy ustaly. Pak všichni odjeli na delší dovolenou do Itálie a nezbedná dcerka tam vypila skoro litr kravského mléka. No, co myslíte, že se stalo? Od té doby pije obyčejné kravské mléko, akorát ne u nás vyráběné. Pamatuji si na to mléko, které i mě zahleňovalo, tak jsem ho také vyřadila z jídelníčku, stejně jako taveňáky. Pak jsem na návštěvě na vsi se dostala k úplně čerstvému mléku nahoře se smetanou v bandasce. Všichni mi řikali, ať to nepiju, že budu mít velký problém, když na to nejsem zvyklá. Jenže já nebyla zkažená prodávaným brakem, takže jsem se olizovala až za ušima a špatně se mi rozhodně neudělalo. Když mi 20 let potom začal chybět vápník v těle, tak si sama dělám každý den své kysané mléko, ale nepoužívám krabicové uvnitř s hliníkovým potahem a kupuji jen čerstvé, plísňové, nebo jinak kvalitní sýry. Škoda, že mě to nenapadlo dřív...

  • 01.06. 22:32, bara

    "Alergie na mléčný cukr (laktózu) nemůže být u dospělého jedince vrozenou, protože matky savců (proto se tak rozdělují), po narození ničím jiným než mateřským mlékem svá mláďata neživí. Logicky tedy, takto postižený jedinec by musel zemřít prakticky těsně po narození hlady. " Tato "alergie" (galaktosemie) je vzácná, ale existuje a JE vrozená/dědičná, dá se prokázat již během těhotenství. Při konzumaci mléka (i mateřského) dochází k nevratnému poškození orgánů včetně zraku, končícímu invaliditou, i smrtí. Postižení novorozenci, pokud se o problému ovšem včas ví, jsou krmeni náhražkou (sojové mléko apod.) a dále musejí dodržovat odpovídající dietu. Doplňte si informace (stačí zadat název choroby na internetu), než zas něco plácnete.

  • 02.05. 10:28, A. Konečný

    Nikoliv adhezín-trifosfát, ale adenozin-trifosfát. Jinak souhlas, byl jsem např. 5 let vegetarián, a projevilo se to na špatném stavu ledvin. Tělo, ne nějací teoretici, příp. šarlatáni (např. zakladatel "makrobiotiky" M. Kushi aj.), nejlépe ví, co potřebuje. Spíš než hrabání se v literatuře o "správné výživě" potřebujeme posilovat intuici, jemné vnímání.

  • 22.02. 15:11, pavel

    Mě hlavně pobavilo to, jak paní "doktorka" doporučuje pít a jíst nízkotučné mléko a jogurty. To je totální kravina. Jednak nízkotučné jogurty mají k mléčnému výrobku daleko asi tak jako já k buddhovi a jednak pro správné začlenění vápníku do organismu je potřeba vitamín D3, který se váže v tucích. Takže logicky, v nízkotučném mléce toho vitamínu asi moc nebude, že?! A tím pádem to pak ani s tím vápníkem tak žhavý nebude. =o( Tuhle doktorku bych fakt potkat nechtěl.


přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se