výňatek z knihy D.CH.

Mottem knihy je názor, že k tomu, aby se mohl jedinec kvalitně pohybovat do vysokého věku je potřeba od mládí věnovat pozornost svým kloubním spojům, srovnatelnou například s postupně pochopenou celoživotní péčí o chrup. Jinými slovy řečeno, po ránu před čištěním zubů si nejprve jednoduchými cviky zpevnit veškerá kloubní spojení a zajistit si tím bezproblémový a bezbolestný pohyb po celý den.


   Pro větší motivaci případných čtenářů je v knize fabulováno srovnávání tělesných schopností člověka s ostatními živočichy planety, ze kterých člověk vychází ne jako slabý a nedokonalý např. proti predátorům v živočišné říši ale jako vítěz, který proto mohl stanout na vrcholu evoluce. Není to jenom díky tomu, že člověk, jako jediný tvor planety Země používá mozek k logickému přemýšlení o své činnosti jako nadstavbu a tím požívá výsady nadvlády nad ostatními obyvateli. Je to i tím, že člověku jako jedinému tvoru na Zemi byla dána možnost využívat ke svému pohybu zemskou gravitaci, která mu při chůzi, na rozdíl od všech ostatních tvorů které limituje v pohybu, ulehčuje pohyb. Je to specifický přirozený způsob chůze, která člověku umožňovala po tisíciletí se pohybovat naprosto lehce a pohodlně na dlouhé vzdálenosti aniž by se nějak zvlášť unavil. Této schopnosti využívali lidé v prvobytně pospolné společnosti, při velkém stěhování národů, římští legionáři při dobývání tehdejšího světa, severoameričtí indiáni před příchodem kolonizátorů, afričtí masajové, australští domorodci a řada jiných národů. Ti všichni se pohybovali pouze pěšky a  zdolávali pro moderního člověka nepředstavitelné vzdálenosti aniž si byli vědomi nějaké zvláštnosti. Tragedie civilizovaného člověka je v tom, že se domnívá, že chůze je něco co mohlo zůstat v historii, tak jako všechny zmizelé civilizace, protože s rozvojem vědy se rozvíjí i způsoby pohodlnějšího způsobu přemísťování lidí. Příroda stvořila  člověka jako vysoce organizovanou bytost s velice složitým tělním aparátem. Při vší té složitosti, jako by si byla předem vědoma toho, že člověk bude především pohodlný až líný, dala mu do těla mechanizmy, které jsou schopny bezproblémově udržovat tuto složitost do jeho vysokého věku a při tom být  nezávislé na vůli člověka. Většina civilizovaných lidí ale není ochotna, aby každodenním přirozeným pohybem, tj. chůzí, si tyto mechanizmy uváděla v činnost. Obyčejná chůze člověka se stala pro lidi téměř ponižující činností, něco, co ho na společenském žebříčku řadí velice nízko a chůzi lze provozovat toliko třeba na dovolené. Bohužel tento názor sdílí především mladá generace a to začíná být  vážné. Tím dochází  k neustálému sestupu a zhoršování rodičovské  úrovně pro další populace a je proto otázkou, co zbude z takovéto civilizace? Je také možno to vnímat jako počátky  zániku bílé rasy, které s dalšími projevy a postupně se zhoršujícím  genetickým potenciálem vlivem životního způsobu jsou neklamnými známkami počínajícího zániku.


 


Dynamická chůze. Fontana. 2007

(více)
13.01.2008 12:51:51 | Autor: Jan Veselý | 0 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se